Česká misie

 v Chicagu

 
 
  Úvodem
  Kontakt
  České bohoslužby
  Česká škola
  Služby misie
  Kulturní akce
  Hlasy národa
  Informace o misi
  Fotogalerie
 

 

 

STANOVY

 

České misie – náboženského a kulturního střediska, Inc.

 

1. NÁZEV

Tato organizace ponese název:

“Česká misie – náboženské a kulturní středisko Inc.“

 

2.SÍDLO

9415 Rochester Ave. Brookfield, IL 60513

 

3. POSLÁNÍ

Poslání české misie je následující:

 

a) Náboženská činnost

   Zajištění duchovní a pastorační činnosti pro katolíky české etnické skupiny v oblasti Chicaga. Zajištění činnosti českého katolického kněze, který je poslán českou biskupskou konferencí a církevní jurisdikci dostává od místního ordináře. Misie zajišťuje české katolické bohoslužby a udělování svátostí, a další duchovní aktivity.

 

b) Vzdělávací činnost

   Sobotní škola kardinála Berana pro děti s výukou katolického náboženství a českého jazyka. Přednášky a kursy pro dospělé.

 

c) Tisková služba

   Vydávání českého náboženského a kulturního tisku. České noviny Hlasy národa a jiné náboženské a kulturní publikace.

 

d) Kulturní činnost

   Pořádání zábavných a kulturních podniků a besídek, půjčování českých knih a filmů, informační služba atd.

 

 

4. ČLENSTVÍ

   Členy České misie se mohou stát pouze katoličtí křesťané českého nebo slovenského původu a jejich rodinní příslušníci amerického původu. Činnost České misie je přístupná i ostatním lidem dobrého morálního charakteru, kteří nejsou členy České misie.

 

 

5. VZNIK ČLENSTVÍ

   Členství v České misii vzniká písemnou registrací v České misii. Za osoby mladší 18 let podávají registraci rodiče nebo zákonitý zástupce. Z titulu své funkce je členem České misie kněz poslaný do Chicaga českou biskupskou konferencí a jeden zástupce české biskupské konference (zpravidla biskup pověřený péčí o české krajany žijící v zahraničí) a jeden zástupce Velehradu v Římě.    

 

 

6. ZÁNIK ČLENSTVÍ

   Členství v České misii zaniká písemným odhlášením nebo pasivitou člena trvající 2 roky (neúčast na českých bohoslužbách či jiných akcích pořádaných Českou misií a žádná hmotná podpora České misie). Členům z titulu funkce zaniká členství, jakož i úřady v České misii ztrátou jejich funkce.

 

 

7. PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ

   Členové České misie mají právo se účastnit českých bohoslužeb, přijímat zde svátosti, účastnit se kulturních akcí a dalších aktivit. Členové starší 18 let mají právo volit členy Misijní rady.

   Povinností členů je dle svých možností se účastnit českých bohoslužeb a ostatních aktivit. Účastnit se členských schůzí a podle svých možností duchovně a hmotně podporovat činnost České misie.

 

 

8.  MISIJNÍ RADA

Česká misie má Misijní radu tohoto složení:

 

a) Předseda

   Z titulu své funkce je předsedou České misie český katolický kněz, který je do oblasti Chicaga poslán českou biskupskou konferencí, a který řídí činnost celé misie. Pokud by nebyl český katolický kněz do Chicaga poslán, bude předseda volen stejně jako členové Misijní rady.

 

b) Čestní předsedové

   Česká misie má z titulu své funkce dva (2) čestné předsedy. Jedním čestným předsedou je zástupce české biskupské konference  (zpravidla biskup pověřený péčí o české krajany žijící v zahraničí), druhým čestným předsedou je zástupce Velehradu v Římě. Čestní předsedové mají právo dozoru nad Českou misií a právo konat pravidelné vizitace. Podává se jim každoročně vyúčtování hospodaření a zpráva o činnosti České misie. Musí jim být do týdne oznámeno rozhodnutí Misijní rady týkající se finanční transakce České misie vyšší než $ 20.000 a oni mají právo do 14 dní toto rozhodnutí vetovat. Veto může být změněno pouze rozhodnutím členské schůze České misie.

 

c) Dvanáct členů Misijní rady

- Členem misijní rady se může stát aktivní člen České misie, to je ten, který se účastní její činnosti a přispěje za uplynulý rok na Českou Misii nejméně částkou $ 100.

- 8 členů Misijní rady je voleno tajnou volbou členy České misie na výroční členské schůzi.

- 4 členy Misijní rady jmenuje předseda, pokud je to český katolický kněz. Je-li předseda volen z řad členů, toto právo nemá a zbývající 4 členové Misijní rady budou též voleni na výroční členské schůzi.

 

d) Úředníci Misijní rady

   Misijní rada má kromě předsedy ještě úředníky: místopředsedu, tajemníka a pokladníka. Tyto úředníky volí členové rady mezi sebou.

 

e) Doplnění Misijní rady

   V případě odstoupení člena Misijní rady nebo jeho úmrtí apod. jmenuje předseda náhradníka, který je způsobilý být členem Misijní rady, a který pak bude ve funkci do příštích voleb.

 

f) Povinnosti úředníků

- Předseda řídí veškerou činnost České misie, svolává a řídí členské schůze České misie a Misijní rady, je zodpovědný za hospodaření misie a podává výroční zprávy čestným předsedům.

- Místopředseda zastupuje v případě nepřítomnosti předsedu na schůzích a pomáhá mu v jeho úkolech, má na starosti inventář České misie.

- Tajemník vyřizuje korespondenci, dělá zápisy ze schůzí, vede agendu a archiv organizace, podává výroční hlášení na státní úřady.

- Pokladník vede účetnictví České misie, je zodpovědný za placení daní, placení pojištění a vyhotovení účetní uzávěrky a potvrzení darů členům České misie i ostatním dárcům.

 

g) Schůze Misijní rady

   Schůzi misijní rady svolává předseda nebo 2 členové Misijní rady písemně nebo telefonicky týden předem. V naléhavém případě lze schůzi Misijní rady svolat do dvou dnů. Schůze misijní rady se obvykle konají jednou za 2 měsíce. Misijní rada je usnášení schopná při účasti 7 členů. Přítomní členové rozhodují nadpoloviční většinou hlasů. Předseda nehlasuje, pouze rozhodne v případě rovnosti hlasů. Povinností členů Misijní rady je účastnit se schůzí misijní rady a plnit úkoly uložené předsedou případně dalšími úředníky. Člen České misie se může zúčastnit schůze Misijní rady bez hlasovacího práva.

 

 

 

9. ČLENSKÉ SCHŮZE ČESKÉ MISIE

 

a) Řádná členská schůze

   Začátkem kalendářního roku (leden – únor) se koná výroční členská schůze České misie (řádná valná hromada). Svolává ji předseda nebo 2 členové Misijní rady tak, že 14 dní předem zašlou všem členům České misie písemnou pozvánku, kde bude datum, čas a místo konání schůze a její program. Členská schůze je usnášení schopná (quorum) je-li přítomno 10% všech členů České misie starších 18 let. Právo hlasovat na členské schůzi mají členové České misie starší 18 let, kteří jsou fyzicky přítomní. Jakékoli delegace jsou nepřípustné. Členská schůze rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných. Kdo není člen České misie nemůže se členské schůze zúčastnit.

Průběh výroční členské schůze je následující:

1.      Tajemník provede písemně presenci a oznámí usnášení schopnost.

2.      Zahájení schůze modlitbou.

3.      Předseda zahájí schůzi a řídí volbu předsedajícího výroční členské schůze, který nemůže být členem Misijní rady.

4.      Zvolený předsedající se ujme řízení schůze a řídí volbu zapisovatele. Celá schůze se může nahrávat na magnetofon nebo video.

5.      Tajemník přečte zápis z minulé výroční schůze. Předsedající schůze se dotáže přítomných na připomínky k zápisu a požádá o jeho schválení.

6.      Předsedající schůze požádá o zprávy úředníků Misijní rady a revizorů účtů.

7.      Po přednesení zpráv úředníků předsedající schůze zahájí diskusi..

8.      Hlasování o absolutoriu. - Absolutorium znamená zhodnocení odcházejících úředníků hlasováním o důvěře nebo nedůvěře. Komu byla vyslovena v hlasování nedůvěra, nemůže být zvolen do nové Misijní rady.

9.      Koná se volba 8 členů nové Misijní rady:

- Zvolí se 2 sčítací komisaři přítomnými členy.

- Na místě se dávají návrhy na nové kandidáty.

- Bývalý tajemník  zkontroluje  způsobilost   kandidátů (aktivní člen  s příspěvkem $ 100 v posledním roce).

- Kandidáti jsou dotázáni, zda souhlasí s kandidaturou.

- Kandidáti, kteří přijali kandidaturu, jsou napsáni na volební listině.

- Hlasování se provádí tajným způsobem. Kdo je způsobilý volit, má právo označit maximálně 8 osob pro Misijní radu.

- Sčítací komisaři provedou sčítání hlasů. 8 členů, kteří dostanou nejvíce hlasů se stává novými členy Misijní rady.

- Zvolení jsou dotázáni, zda volbu přijímají, pokud někdo odmítne, následuje na jeho místo další kandidát s největším počtem hlasů.

- Misijní rada je uvedena v úřad

- Předseda České misie jmenuje 4 další členy Misijní rady nej-později do první schůze Misijní rady.

10.  Po volbě Misijní rady se řízení členské schůze ujme opět předseda.

11.  Předseda řídí volbu 2 revizorů účtů, kteří nejsou členy Misijní rady. Ti mají právo kdykoli zkontrolovat hospodaření organizace a před výroční členskou schůzí mají povinnost provést celkovou revizi a na schůzi o tom podat zprávu. Každý člen České misie má právo kdykoli nahlédnout do hospodaření a ostatních záležitostí České misie a má právo dostat seznam a adresy všech členů České misie.

12.  Projednají se další návrhy a plány Misie a hlasuje se o tom.

13.  Přednese se závěrečné usnesení.

14.  Členská schůze se zakončí modlitbou

 

 

b) Mimořádná členská schůze

   Mimořádnou členskou schůzi může svolat předseda nebo čestný předseda České misie nebo 3 členové misijní rady nebo 10 aktivních členů České misie (s příspěvkem $ 100 v posledním roce). Svolává se tak, že 14 dní předem se zašle všem členům České misie písemná pozvánka, kde bude datum, čas a místo konání schůze a její program. Na mimořádné členské schůzi může být projednán pouze program, kvůli kterému byla svolána. Pro usnášení schopnost a hlasování platí stejná pravidla jako pro řádnou členskou schůzi.

 

10. STANOVY ČESKÉ MISIE

   Celé stanovy nebo jejich část mohou být schváleny nebo změněny pouze na řádné nebo mimořádné členské schůzi České misie a to 2/3 většinou přítomných členů České misie.

 

11. HOSPODAŘENÍ ČESKÉ MISIE

 

a) Finanční zdroje pro Českou misii

   Zdrojem příjmů jsou sbírky věřících při českých bohoslužbách, dary registrovaných členů České misie, příležitostné dary dobrodinců, předplatné za noviny a dary na tisk a výtěžky z kulturních akcí.

 

b) Využití finančních zdrojů

   Finance slouží k zajištění českých bohoslužeb a chodu kanceláře České misie, na měsíční plat pro českého kněze a jeho ubytování, na tisk a distribuci novin, na pomůcky a provoz české školy kardinála Berana, na kulturní činnost a na provoz, údržbu a opravy misijního domu.

 

c) Vyúčtování

   Vyúčtování hospodaření České misie předkládá Misijní rada členům na výroční členské schůzi, předseda zasílá vyúčtování čestným předsedům a pokladník předkládá vyúčtování státním a federálním úřadům, pokud to žádají daňové předpisy. Za finance je zodpovědný předseda, s účetnictvím pomáhá pokladník a ten je zodpovědný za správný odvod daní.

 

d) Hospodářský status České misie

   Česká misie je nevýdělečnou, nepodnikatelskou organizací (Not for profit organization.)

 

12. ZÁNIK ČESKÉ MISIE

   V případě zániku České misie, musí o této skutečnosti rozhodnout řádná nebo mimořádná členská schůze České misie a to 2/3 většinou přítomných členů České misie.  V případě zániku organizace zbytek jejího jmění připadne společnosti stejného účelu, tedy náboženské a kulturní společnosti katolických věřících českého původu podle návrhu české biskupské konference. Přednostně je to Velehrad v Římě, který Českou misii podporoval velkou měrou.

 

13. OSTATNÍ ZÁLEŽITOSTI

   Ostatní záležitosti České misie se řídí podle: „General Not For Profit Corporation Act of 1986, Effective January 1, 1987 As Amended (Through July 1, 2001 P.A. 92-0033) Jesse White Secretary of State“

 

14. SCHVÁLENÍ STANOV ČESKÉ MISIE

   Tyto stanovy byly schváleny na členské schůzi České misie dne 4.ledna 2003.

 

Za správnost: 

Předseda - President: Dušan Hladík 

Místopředseda - Vice-President: Vladimír Slíva 

Tajemník - Secretary: Karel Chrobák

 

Misionářem v Novém světě

    Když někdo slyší o misiích, představí si obvykle práci misionářů v Africe mezi černoušky nebo někde v Jižní Americe mezi indiány, případně práci malých sester Matky Terezy v Indii. Mě také poslal otec biskup před čtyřmi lety do misií, ovšem do misií trochu jiných, do misií v „Novém světě.“ Tak jsem se najednou ocitl v Chicagu ve Spojených státech amerických, abych zde ve službě našim krajanům vystřídal benediktína P. Vojtěcha Víta, který byl misionářem skutečným, neboť opravdu nejprve asi deset let působil mezi domorodci v Africe v Belgickém Kongu a potom skoro 40 let mezi Čechy v Chicagu.

   To, co se kdysi říkalo, že Chicago je po Praze druhé největší české město, dnes už neplatí. Zatímco v období mezi dvěma světovými válkami zde žilo na 300 tisíc Čechů a Slováků a Češi zde měli dvanáct svých osad (tak se zde totiž říká farnostem) a Slováci jedenáct s vlastními kostely a farními školami, dnes již vše patří minulosti. Krásné kostely zasvěcené často našim národním světcům již buď vůbec nestojí, jako kostel sv. Václava, nebo jsou uprostřed černošských čtvrtí opuštěné, jako kostel sv. Ludmily, nebo už v těchto farnostech Češi a Slováci nežijí a do našich kostelů chodí Američané nebo Mexičané, jak je tomu například u sv.Prokopa nebo u sv. Anežky České. Jen mimochodem, tato naše novodobá světice měla v Chicagu kostel již dávno před svou kanonizací. Se zvláštním papežským svolením jí zde byl postaven kostel ještě jako blahoslavené Anežce.

   Ale vraťme se k realitě. Svou službu v Chicagu jsem nastoupil u kostela Panny Marie Svatohorské. Původně to byl též český kostel. Patronkou je Panna Maria ze Svaté Hory u Příbrami, našeho nejznámějšího poutního místa v Čechách. Však také město Cicero, kde se kostel nachází, i sousední Berwyn byly kdysi ryze české osady. Dnes už jsou však naši lidé odstěhováni pryč. Zbylo pár jednotlivců a též americké obyvatelstvo bylo v poslední době vystřídáno mexickým, takže kolem nás zní dnes většinou španělština. Poslední co Čechům v této farnosti zbylo je misijní dům „Velehrad“, který patří do řady jiných „Velehradů“ – poutnických nebo misijních domů, které známe například z Říma či z Londýna. V našem Velehradě je centrum misijního dění. V domácí kapli máme v týdnu české bohoslužby, je zde redakce i tiskárna našich českých katolických novin „Hlasy národa,“ které vydáváme pro krajany v USA i Kanadě, bývá zde v sobotu česká škola pro děti, kde učíme náboženství a český jazyk, konají se zde katecheze dospělých, různé schůze, zkoušky scholy zpěváků, máme velkou knihovnu s několika tisíci českých knih a nově též půjčovnu videokazet s českými filmy. Samozřejmě „Velehrad“ slouží jako příbytek pro českého misionáře a jeho spolupracovníky i pro příležitostné hosty. Místa je na všechno dost, budova je velká, kdysi sloužila jako klášter pro sestry benediktínky, které učily ve zdejší farní škole, asi před 15 lety ji Češi koupili pro misijní účely.

   Má práce misionáře v Novém světě se do jisté míry podobá práci kněží v normálních farnostech. Mše svaté, zpovídání, škola, katecheze, návštěvy nemocných atd. Na českou nedělní mši svatou, kterou míváme ve velkém kostele Panny Marie Svatohorské v sobotu večer ( v neděli jsou totiž mše anglické a španělské, kdy kostel „praská ve švech“ a na nás by došla řada až ve 2 hodiny odpoledne, což je doba velmi nevýhodná) chodívá v průměru 100 – 120 lidí. Do roka zde míváme asi 10 svateb, 10 pohřbů a kolem 20 křtů dětí. Pro zájemce je česká mše svatá i v neděli v 10 hodin dopoledne, ale pouze v kapli na Velehradě, která má ovšem kapacitu jen 25 lidí. Snad se nám podaří kapli při plánované opravě domu rozšířit. Tím vším se tedy má služba podobá normálnímu knězi.

   V čem je práce misijní? Především je to okruh lidí, pro které konám službu. Má misie zaujímá oblast tzv. Velkého Chicaga ve státě Illinois a někdy k nám jezdí i lidé ze států sousedních jako je Indiana, Michigan a Wisconsin. Jen samotné Chicago představuje území větší než je polovina Moravy, kde žije asi 6 milionů lidí. Je to 6 okresů, každý má několik desítek měst s mnoha desítkami tisíc obyvatel. V církevním měřítku je to jedna arcidiecéze a dvě diecéze. Někteří krajané k nám jezdí na české mše svaté ze vzdálenosti 50 a dokonce i 70 mil. Dále je má práce misijní v tom, že sloužím lidem několika odlišných skupin. Především to jsou starousedlíci, tedy krajané, kteří v Americe žijí již ve 4. či 5. generaci. Sami se zde narodili, jejich předkové – dědečci, prababičky – sem přišli za prací před 100 i 150 lety. Tito lidé se velmi dobře naučili česky, udržují si naše národní zvyky a na svůj český původ jsou velice hrdí. Druhou skupinou, snad nejpočetnější, jsou tzv. exulanti. To jsou ti, kteří odešli do Ameriky za svobodou po komunistickém převratu v roce 1948 nebo též po okupaci sovětskou armádou v roce 1968. Tito lidé byli většinou nuceni odejít do ciziny pro své náboženské nebo politické přesvědčení, často aby uhájili holé životy. Začínali od nuly a mnozí se vypracovali na vysoká místa. Byli to oni, kdo byli oporou víry a národní obrody a z venku připravovali návrat demokracie do naší vlasti. Tito lidé se v exilu scházeli na české bohoslužby, poutě a duchovní cvičení a jako symbol zde vybudovali sochu Panny Marie v exilu, která dnes stojí na Strahově nad Prahou. Pokračovali zde v činnosti katolického Orla, rozvíjeli práci v mnoha krajanských spolcích a sdruženích, jako byl např. Národní svaz českých katolíků, nebo kulturní organizace, kde se udržoval český jazyk, národní písně, tance, překrásné kroje atd. Dodnes se zde kolem svátku sv.Václava koná tzv. Moravský den, který zahajujeme českou mší svatou s účastí mnoha set věřících, a který pokračuje folklorním programem (ten loňský trval „jen“ tři hodiny a na pódiu se vystřídalo 126 krojovaných účinkujících) a vrcholí taneční zábavou, obvykle s nějakou originální dechovkou pozvanou z Moravy.

   A poslední skupinou, pro kterou konám misijní službu, jsou nově příchozí krajané, kteří do Ameriky přicházejí za prací v posledních letech po revoluci. Bohužel, po létech totality je náš národ vesměs bezbožný. Většina lidí mladé generace v životě o Bohu nic neslyšela, nebo mají jen kusé, často negativní informace o temných kapitolách z dějin církve. Mezi těmito lidmi je pole neorané, skutečná misijní práce a evangelizace nového věku. Amerika, kam přišli, je pro ně velkou školou, především školou kázně a tvrdé práce. Dolary zde nepadají z nebe, každý si je musí opravdu zasloužit. Amerika je však často i pro tyto lidi školou víry. Byl by na omylu ten, kdo si myslí, že Amerika je ateistickou zemí. Právě naopak. Řekl bych, že v této zemi se skoro každý člověk hlásí k nějakému náboženství, a nejen to, většina z nich svou víru také praktikuje. Když pomineme velkou skupinu židů, kteří tvoří elitu americké společnosti, a orientální náboženství lidí, kteří přišli z Asie, jako jsou muslimové, buddhisté, hinduisté a jiní, drtivá část Američanů se hlásí ke křesťanství. Jedná se většinou o církve protestantské, jako jsou luteráni, metodisté, baptisté, adventisté atd. Jejich kostely najdeme na každé ulici, na každém rohu. Protože však těchto církví a církviček je několik stovek, žádná nedosahuje tak velkého počtu členů, jako církev katolická, ke které se hlásí asi 80 milionů obyvatel a je skutečně církví nejpočetnější a také s nejvyšším mravním kreditem. Jak jsem ale poznamenal, kdo někam patří, tam také do kostela chodí, a tak bývají kostely všech církví plné. I v televizi běží náboženské programy, často celé kanály jsou této tematice věnované. V pondělí, když lidé přijdou do práce, tak se běžně baví o tom, co kázal jejich farář nebo pastor, a jak třeba zpíval chrámový sbor nebo schola, a musím říci, že naši lidé, kteří do kostela nechodí si potom mezi nimi připadají tak trochu jako „blbečci,“ protože v Americe je normální v Boha věřit a svou víru také žít. Pak se stane, že tato situace někoho osloví – kamarád z práce – Polák, Američan, Mexičan něco o Bohu Čechovi řekne, pozve ho třeba do svého kostela, ale protože tomu tam Čech dobře nerozumí, ocitne se nakonec u nás. Těch mladých Čechů a Moraváků je dnes v Chicagu odhadem na 30 - 50 tisíc. K nám na českou mši svatou jich přijde jen zlomek, ale někteří chodí pravidelně, mnozí další o nás vědí, to dosvědčuje i půlnoční na vánoce, kdy vloni přišlo asi 700 lidí. A z ojedinělého kontaktu může vzniknout další zájem – například lidé žádají o křest dítěte, přitom se zjistí, že rodiče spolu žijí jen tak nadivoko už kolik let a dají si nakonec říci a mají svatbu v kostele a při té příležitosti se připraví na 1.svatou zpověď a 1.svaté přijímání a nebo opráší to, na co už  od svého 1.svatého přijímání ve 2. třídě obecné zapomněli. A srdce misionáře poskočí radostí, když to zase tou svatbou neskončí, a když aspoň občas vidí tu rodinu v našem kostele a děkuje za to Pánu Bohu.

   A pak ještě přichází jedna kvalita, a to jsou ti, kteří sami v dospělosti požádají o křest. Jsou to konvertité, kteří k víře došli třeba skrze kamaráda, nebo budoucího manžela, nebo je k tomu dovedla nějaká mimořádná událost v životě apod. Těm se misionář věnuje zvlášť pečlivě a dlouhodobě a Bohu díky, každoročně zde několik takových křtů máme. Mimo to pro ostatní zájemce konáme náboženské besedy, katecheze, modlitební setkání, někteří se vždy připravují na svátost biřmování, kterou jim potom udělí otec biskup Petr Esterka, pověřený péčí o naše krajany žijící v cizině, který k nám pravidelně nejméně jednou za rok jezdí.

   Myslím, že jsem se rozepsal víc než bylo zdrávo, ale vězte, že až se budete modlit za misie, že se také modlíte za nás v Americe. My na Vás ve staré vlasti pamatujeme hodně často – při adoraci každý čtvrtek večer, při společném růženci každý pátek. I když nás dělí oceán, buďme si srdcem v Kristu blízko. 

 

P. Dušan Hladík, Chicago 

(Psáno pro farní časopis Cesta v Tišnově na Moravě v srpnu 2003.)

 
 
© V.H. productions